Polsko
V polské kuchyni se odráží blízkost kultur sousedních zemí. Patrný je zde vliv v ruské, německé, rakouské, české, ale také italské a francouzské kuchyně.
Výrobky Podravka se na polském trhu objevily v roce 1992, kdy byla otevřena polská pobočka. V roce 1994 byla transformována na Podravku Internacional Sp.z.o.o., dnes je největší ze všech poboček Podravky. Nejprodávanějšími výrobky na polském trhu jsou: Podravka přísada, Warzywko, rajčatové produkty...
Pod značkou Eva nabízíme široký sortiment konzervovaných ryb: filety z makrel v rostlinném oleji a v rajčatové omáčce, sledě v rajčatové omáčce a rostlinném oleji, uzené šproty v rostlinném oleji, šproty v rajčatové omáčce a rostlinném oleji.
Podravka je vítězem mnoha polských cen: FMCG 2011 výrobků - Podravka Natur, Podravka přísady ochucené varianty.
Podravka Polsko Sp. z o.o.
ul. Cypryjska 72
02-761 Warszawa
Polsko
tel: +48 22 427 30 10
fax: +48 22 427 30 39
Kontaktní osoba:
Hrvoje Puhalo, Předseda představenstva
Geografická poloha
Nachází se ve střední Evropě, na severu Polsko hraničí s Ruskem, Litvou a Baltickým mořem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou, s Německem na západě a s Českou a Slovenskou republikou na jihu země. Na reliéfu Polska je výrazná severoevropská nížina, jejíž průměrná výška je 173 m. Nížinou protékají velké řeky Odra, Visla a Varta. Karpaty a Tatry jsou druhou zeměpisnou skutečností Polska, kde se nachází i nejvyšší polská hora Rysy (2499 m).
V polské kuchyni je zřejmá blízkost sousedních kultur, proto v ní pocítíte vlivy ruské, německé, rakouské, české, ale také italské a francouzské. Polská kuchyně převzala speciality četných národnostních menšin, například Židů, Ukrajinců, Bělorusů a Litevců. V Polsku žije 38,7 milionů obyvatel a kvalitu kuchyně ovlivňuje i skutečnost, že až 25% Poláků živí zemědělství a chov skotu. Polsko láká svými bohatými kulturními a četnými přírodními krásami.
Historické vlivy
Název Polsko se datuje z poloviny 11. století a své kořeny má v názvu starého slovanského kmene Polanů, kteří v 5. st. osidlují úrodné nížiny mezi Vislou a Odrou. Svůj rozkvět zažívá Polsko v 16. st. sjednocením s Litvou pod dynastií Jagellovců, kdy se stává jednou z hlavních evropských mocností. Po pádu dynastie roku 1572 prožívá Polsko období válek a pádu politické a kulturní moci a země byla po nájezdech koncem 16. století konečně rozdělena mezi Rakousko, Rusko a Prusko. Po 1. světové válce získalo Polsko znovu svou nezávislosti, ale nedlouho poté bylo již v roce 1939 rozděleno mezi Sovětský svaz a Německo. Po druhé světové válce byla zeměpisná mapa Polska pozměněna, Polsko získalo nová území na západě, ale ztratilo stará území na východě. V roce 1989 byla v Polsku zavedena demokracie. V roce 1999 vstoupilo do NATO a v roce 2004 se stalo součástí Evropské unie. Polsko je dnes stabilní demokracií s poutavou historií, která se projevuje i v jeho národní kuchyni.
Charakteristiky kuchyně
Bohatá národní kuchyně je ovlivněna národy, s nimiž byla v přímém kontaktu, regionálně je velmi různorodá. Typickými potravinami polské kuchyně je kysané zelí, červená řepa, okurky, kedlubny, smetana, houby, uzené i ostatní druhy klobás. Maso je v Polsku zvláště aromatické díky používání kořenících přísad jako je kopr, kmín, majorán, pepř a petrželka.. Nejoblíbenějšími moučníky jsou koláče a dorty, a sklenka vodky po dobrém obědě je vhodná i proto, že usnadňuje trávení.
Speciality polské kuchyně
Různé druhy masa, těstová jídla a polévky jsou součástí slovanské tradiční kuchyně, tedy i Polské. Nabízíme vám typické polské jídlo, které sestává nejméně ze tří chodů počínaje polévkou, předkrmem ze sleďů nebo z lososa, hlavního jídla, zde doporučujeme národní specialitu bigos nebo kotlet schabowy. Jídlo zakončíme moučníkem v podobě makowce či drożdżówky.
Polévky
Nabídka polévek je v Polsku různorodá, proto se omezíme jen na ty nejčastější a nejvíce zakořeněné v polské kulinářské nabídce.
- Barszcz - polévka z červené řepy, tradiční slovanská polévky.
- Chłodnik - studená polévka z kyselého mléka, mladých listů červené řepy, z červené řepy, okurek a posekaných čerstvých bylinek.
- Rosół - slepičí polévka.
- Zupa grzybowa - polévka z různých druhů hub.
- Zupa ogórkowa - polévka z kysaných, nasolených okurek, často s vepřovým masem.
- Žur - kyselá polévka z žitné mouky s bílou klobásou a natvrdo uvařenými vejci.
- Žurek - obdoba žuru, ale s přidáním brambor. V některých částech Polska může obsahovat i houby. Žurek se často podává se smetanou.
Chleba
V Polsku se jí různé druhy chleba, bílý, tmavý, se semínky, sezamovým semínkem i mákem a jsou součástí bohaté polské pekařské nabídky.
Maso
Maso se připravuje různými způsoby, na grilu, dušené, vařené... Podává se teplé s aromatickými omáčkami, ale i jako studené jídlo s hořčicí, křenem a nakládanými houbami nebo okurkami. Nejznámějším jídlem je kotlet schabowy, vepřový řízek obalený ve strouhance a podávaný s bramborem a klobásami. Pieczony schab, další velkou masovou specialistou je pečené vepřové se sušenými švestkami. Vyhlášená jídla jsou golonka čili vařené koleno a kaszanka čili jelita, kdysi venkovská strava a dnes specialita nejlepších restaurací. Specialitou z hovězího jsou zrazy zawijane - dušené závitky z hovězího plněné kyselými okurkami, klobásou a houbami a podáváné s hrubě mletou pohankovou krupicí. Kaczka po krakowsku je dušená kachna s houbami.
Těstová jídla
Pierogi jsou neodmyslitelnou specialitou polské kuchyně. Dělají se z nudlového těsta, mohou být plněné mletým masem, krouhaným zelím smíchaným s houbami, tvarohem nebo ovocem. Takto plněné se dají povařit do vroucí vody. Nejchutnější variantou jsou ruskie pierogi, plněné sýrem, brambory a osmahnutou cibulí. Naleśniki jsou palačinky a jako výše uvedené šátečky jsou neodmyslitelnou součástí vegetariánské kuchyně. Pyzy (nočky z bramborové moučky) a knedle (ovocné knedlíky).
Zelenina
Zelí je typickou zeleninou polské kuchyně. Národním polským jídlem je bigos, dělá se z kysaného zelí (nakládaného) s různými druhy masa, uzeného masa a hub. Gobki jsou listy čerstvého zelí plněné mletým masem, rýží nebo kaší, podávané s omáčkou z rajčat nebo hub.
Moučníky
Poláci zakončují jídlo desertem, a protože jsou výraznými labužníky, jsou koláče a dorty neodmyslitelnou součástí jejich kulinářské kultury. Koláče se nejčastěji dělají z kynutého těsta - drożdżowe. Na seznamu polských moučníků zaujímají čestná místa makowiec, roláda plněná mákem, ovocem nebo ořechy, krafne pączki, mazurek, jablečný závin (szarlotka), tvarohový dort (biserniki) a chléb se zázvorem.
Nápoje
Co se nápojů týče, musíme zdůraznit, že polskou specialitou je čistá vodka nejznámějších značek jako je Chopin vodka, Belvedere, Luksusowa, Wyborowa. Oblíbené jsou i aromatizované vodky: Żubrówka je vodka s bylinami sbíranými v národním parku Białowieża, v němž žije jeden druh evropského bizona - zubr, který se těmito bylinami živí, a Goldwasser z Gdaňsku s obsahem částic 22- karátového zlata. Pablo Picasso jednou řekl, že existují 3 nejbáječnější věci z první poloviny 20. století: blues, kubizmus a polská vodka. Ani milovníci piva nebudou zklamáni polskou nabídkou, která je stejně dobrá jako v Německu a Česku. Z četných pivovarů jsou nejznámější Żywiec, Warka a Elbląg. V mrazivých dnech vás nejlépe zahřeje svařené víno a pivo s medem a kořením. Polské likéry: medovina (miód pitny) nebo sladké krémy z alkoholu, žloutkové krémy, vanilkové nebo čokoládové se často používají jako přísady do desertů. Pijí se i kompoty, nealkoholické nápoje z ovoce, cukru a koření.
Tipy na cestování
- Lonely planet popisuje Polsko jako levou a bezpečnou destinaci, s milými a pohostinnými lidmi.
- Nejlepší období k návštěvě Polska je zhruba mezi květnem a zářím, ale příjemně může být i v říjnu.
- Pocítíte kontrast mezi venkovem, konzervativním a religiózním, a městem, s uspěchaným a chaotickým stylem polského života.
- Určitě navštivte Białowieżu - nejstarší polský národní park, Tatra, Varšavu a Krakov.
- Polský filmový festival se koná v Gdaňsku, v měsíci listopadu.
- Varšava je kulturním centrem a její moderní hudební inspiraci zažijete v srpnu. Milovníci jazzu si přijdou na své koncem října.
- Držitelka Nobelovy ceny - Marie Skłodowska - později známá jako Maria Curie, se narodila ve Varšavě v roce 1867.
- Chcete-li použít internet zdarma během svého pobytu ve Varšavě, můžete tak učinit ve Varšavské univerzitní knihovně.
- Spropitné: očekávané spropitné za služby je 10%, ale této povinnosti jste zbaveni v restauracích, kde je převážně již započten příplatek 10% za obsluhu.