Kosovo

Výrobky značky Podravka se na kosovském trhu pohybují již řadu let. V roce 2005 byla v Kosovu založena i pobočka Podravky.

Nejpopulárnějšími výrobky jsou dnes na kosovském trhu: Vegeta, jednodruhové koření, polévky, bujónové kostky, Fant, dětská výživa, rýže a luštěniny, výrobky Dolcela pro přípravu dezertů (puding, šlehačka a ostatní krémy), Podravka produkty z ovoce a zeleniny, Ajvary, masné výrobky (guláš, paštika), rybí výrobky (sardinky Eva, Mirela sardinky a tuňák), čaje Podravka a Herba bonbóny.

Neustále se snažíme rozšiřovat portfolio našich výrobků na trhu v Kosovu, a to hlavně díky tomu, že Podravka je leadrem na trhu s varnými polévkami, dětskou výživou a masnými výrobky.

Geografická poloha

Kosovo se nachází v uprostřed Balkánského poloostrova, na severu a východě sousedí se Srbskem, na severozápadě s Černou Horou, na západě s Albánií a Makedonií na jihu. Kosovo je země s rozlohou 10 980 km² a má přibližně 2,2 miliónů obyvatel. Hlavní město je Priština a další důležitá města: Peć, Prizren, Kosovska Mitrovica a Gnjilani. Geografická poloha Kosova jej předurčuje být styčným bodem mezi střední a jižní Evropou a zároveň mezi Jadranem a Černý mořem.

Podnebí je kontinentální a převládá hornatý povrch. Kosovo je charakteristické svým bohatstvím vodních živočichů: pstruh, úhoř, sumec, kapr, jalec, štika, rak aj. Myslivost je v Kosovu oblíbeným koníčkem, provozuje se v lesích blízko vrchů Lipovica a Kleck nedaleko Lipjani.

Historické vlivy

Dějiny Kosova byly vždy velmi bouřlivé: země byla součástí říše Římské, později Byzantské a Bulharské říše. Od poloviny 15. století existovala v rámci Turecké říše, a to až do První balkánské války. Od roku 1912 se Kosovo stává součástí Srbska, později od 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které bylo později přejmenováno na Jugoslávské království a Jugoslávskou socialistickou federativní republiku. V roce 1980 si Kosovo prošlo dlouhým obdobím politické nestability, ekonomické krize a občanských nepokojů. Dne 17. 2. 2008 kosovský parlament vyhlásil nezávislost a bylo uznáno samostatným státem 36 zeměmi celého světa.

Charakteristika kuchyně

Kosovo, jako fascinující místo plné překvapení a kontrastů, vždy přitahovalo sousední země a právě proto se jejich vliv odrazil i v kosovské národní kuchyni. Ta se vyvinula pod vlivem albánské, turecké, srbské, chorvatské, řecké a italské gastronomie.

V Kosovu se podává a konzumuje tradiční a nutričně bohatá jídla. Typické kosovské pokrmy se připravují z brambor, fazolí, paprik, masa, mléčným výrobků, luštěnin, rýže a těsta. Častěji se připravují pečením než vařením.

V typickém jídelníčku je hojně zastoupené maso. Je to hlavně hovězí, telecí, jehněčí maso, drůbež (kuře) a zvláštní druhy mas. Konzumuje se i maso uzené. Tradičními pokrmy jsou sudžuk a uzené hovězí maso podobné kotletám. I přesto, že je v Kosovou bohatá vodní fauna, se ryba na jídelním lístku nachází jen výjimečně.

Moučná jídla

I přesto, že "burek do ruky" se dá lehce najít dokonce i v Chicagu, každý ví, kde je možné najít ten nejlepší ze všech. Flija je další specialitou charakteristickou pro Kosovo. Vyrábí se speciálním postupem, kdy se na sebe lijí vrstvy těsta tenké jako palačinka, a to od kraje pánve k jejímu středu. Jednotlivé vrstvy těsta se potírají smetanou, tukem a olejem. Flija se podává s kamakem, sýrem, jogurtem nebo medem. Nejlepší je, když se peče zakrytá speciální pokličkou, tzv. pekou. Mantija se připravuje z těsta podobnému tomu, z jakého se dělá burek, je plněná masem a peče se ve tvaru malých polštářků. Krelane je jednoduchý koláč, upečený z těsta bez náplně. Sýrové, zeleninové a hlavně špenátové slané koláče se obvykle připravují z dvou vrstev těsta a náplně. Společně s moučníky je jedním z tradičních kosovských receptů i pogača, připravená z kukuřičné mouky.

Výše zmiňované mléčné výrobky bývají také součástí každodenního jídelníčku. Mléko, jogurty, sýr, pomazánky a kajmak jsou právě to, co byste měli v Kosovu ochutnat. Nejlepšími sýry jsou ty, které jsou uchovávány ve slané vodě. Jsou to hlavně měkké sýry jako například ovčí, ale i známý Šarski syr. Ručně natrhaný na 4 až 5 cm dlouhé kousky nepravidelného tvaru, zasypaný solí a uzený několik dní dokud, podobně jako parmazán, neztvrdne. Uchovává se ve slané vodě s pár snítky kopru. Výsledným produktem špičkové kvality je tvrdý, slaný sýr s vysokým podílem tuku.

Zelenina

Zelenina je v Kosovu obvykle sezónní, což je způsobené nepříznivým kontinentálním podnebím. Dozrává a konzumuje se hlavně v létě, zatímco turšija, různé druhy nakládané zeleniny, např. papriky plněné sýrem, zelí, okurky a zelená rajčata, se podávají během celého roku. Turšije se konzumuje jako příloha nebo jako salát.

Hlavními jidly bývají koláče, burek, kebab, klobásy, a to hlavně jehněčí, plněná paprika a jiné pokrmy připravené z papriky, sarma s listy vinné révy, která se podává s jogurtem z ovčího mléka atd. Za zmínku ještě stojí burjan – špenát s rýží pečený v troubě dohromady s kousky jehněčího masa.

Dezerty

Dezerty v Kosovu se skládají hlavně z koláčového těsta a šerbetu, což je sirup podobný roztopenému cukru s vanilkovou nebo citrónovou příchutí. Mezi dezerty dále patří baklava, tulumba, taspishte, ale také i shequerpare – sladké tvrdé kolečka polité sorbetem, a gorabije podobné shequerpare, ale podávané bez šerbetu.

Bohaté a rozmanité jídlo můžete zakončit jablky, třešněmi, švestkami, hruškami, hroznem, červeným melounem nebo lesním ovocem.

Nápoje

V Kosovu se k pokrmům obyčejně podávají vynikající nápoje. Už v jiných národních kuchyních jsme se potkali s bozou, fermentovaným nápojem z kukuřičné šťávy. Ruský čaj je také typický pro Kosovo, připravovaný ve dvou konvičkách, která jsou položené jedna na druhé. Vroucí voda se nalije do spodní konvičky a silný čajový koncentrát do horní, ohřívané párou ze spodní konvičky. Čaj se podává v malých čajových šálcích (cca 100 ml) s cukrem a pokud máte chuť, tak i s trochou citrónové šťávy.

Po sytém jídle se můžete osvěžit limonádou nebo nápojem připraveným z ovocného sirupu. Nejzvláštnějším sirupem je sirup vyrobený z okvětních lístků růže.  

Alkoholické nápoje se pijí jen v malé míře, a to hlavně piva, ze kterých je nejznámější Pećko, dále kosovská vinná pálenka, vína, ze kterých jsou nejznámější červená: merlot, teran a burgundy. Známá vína pocházejí z Rahovecu blízko Prizrenu a z oblasti Đakovica a Peć, které jsou proslavené svými vinohrady.

Tipy

• Priština je hlavním městem a kulturním a politickým centrem Kosova. Se svou bohatou kulinářskou nabídkou, moderními kavárnami a restauracemi, četnými náboženskými místy, tureckými lázněmi, historickými muzei a jinými atrakcemi se opravdu vyplatí toto město navštívit a vidět.
• Peć – druhé největší město, často hodnocené jako nejkrásnější v Kosovu. Leží na úpatí pohoří Prokletija a představuje směs západní a východní architektury, která se odráží hlavně v početných kostelích a mešitách.
• Prizren je charakteristický svou islámskou architekturou. Stará tržnice spolu s mešitou z 15. století, které se nachází v centru města, jsou hlavním turistickými památkami.
• Bjeshkët e Nemuna – nejvyšší položené lyžařské středisko Kosova, které se nachází na hranici s Černou Horou a je částí horského pásma Prokletija.
• Kláštery – podle záznamů má Kosovo 27 klášterů, z nichž 11 je stále aktivních. Najkrásnější kláštery najdete v Dečani, Gračanica, Peć a Ljeviš.
• Brezovica je dalším lyžařským střediskem na stráních planiny Šar, na hranicích se Srbskem a Makedonií.